Gymnázium Josefa Ressela Chrudim
Tel. / fax.: 469 669 500 | E-mail: info@gjr.cz
Školní řád Gymnázia Josefa Ressela
I. Účel školního řádu
1. V souladu s ustanovením § 30 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydává ředitel gymnázia tento školní řád. Jeho účelem je upravit:
- podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky
- provoz a vnitřní režim školy
- podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a ochrany žáků před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí
- podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků
- pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
Tím jsou vytvářeny příznivé podmínky pro vyučování a pro plné využívání vyučovací doby tak, aby žáci v průběhu školní docházky mohli získat vědomosti, dovednosti a návyky potřebné k dalšímu, zejména vysokoškolskému studiu.
2. Žák se dobrovolným rozhodnutím ke vzdělávání v gymnáziu zavazuje řádně docházet do školy, osvojit si znalosti dané učebními osnovami nebo kompetence stanovené školním vzdělávacím programem a patřičně plnit všechny povinnosti vymezené tímto školním řádem.
II. Podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky
A. Práva žáků
1. Žáci mají právo být na počátku svého vzdělávání seznámeni v nezbytném rozsahu a přiměřeně jejich věku s předpisy, které se týkají jejich vzdělávání, a mají právo vyžadovat, aby byla plněna ustanovení v těchto předpisech uvedená.
2. Žáci mají právo na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání, na tyto informace mají právo i zákonní zástupci nezletilých žáků, případně osoby, jež plní vůči žákovi vyživovací povinnost.
3. Žáci mají právo na korektní jednání a chování ze strany vyučujících a ostatních pracovníků gymnázia.
4. Žáci mají právo na poradenskou pomoc školy nebo odpovídajícího poradenského zařízení v záležitostech týkajících se jejich vzdělávání.
5. Žáci mají právo zakládat v rámci gymnázia samosprávné orgány.
6. Žáci mají právo vznášet své náměty, požadavky a stížnosti osobně nebo prostřednictvím zákonného zástupce, třídního učitele a žákovské samosprávy k vedení gymnázia a mají právo na jejich řádné projednání.
7. Žáci mají právo v odůvodněných případech přerušit vzdělávání na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dva roky.
8. Žáci mají právo přestoupit v průběhu vzdělávání na jinou střední školu.
9. Zletilí žáci mají právo volit a být voleni do školské rady.
10. Žáci mají právo na svobodné vyjádření svého názoru ke všem záležitostem, které se jich týkají. Své názory musí vyjadřovat přiměřenou formou, která neodporuje zásadám slušného chování.
11. Žáci mají právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství.
12. Žáci mají právo na ochranu před jakýmkoliv vměšováním do soukromí.
13. Žáci mají právo na ochranu před jakýmikoliv formami špatného zacházení, zejména projevy šikany, diskriminace, nepřátelství nebo násilí.
B. Povinnosti žáků
1. Žáci jsou povinni docházet do školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin a zúčastnit se vyučování všem povinným předmětům, volitelným předmětům, které si zvolili, a nepovinným předmětům, do nichž byli přijati.
2. Žáci jsou povinni řádně se vzdělávat, pravidelně se připravovat na vyučování a svědomitě plnit všechny úkoly uložené vyučujícími. Není-li žák ze závažného důvodu na vyučování připraven nebo nemá-li domácí úkol, omluví se podle instrukcí příslušného vyučujícího.
3. Žáci jsou povinni dodržovat školní řád a předpisy a pokyny k bezpečnosti a ochraně zdraví, s nimiž byli seznámeni.
4. Žáci jsou povinni být ukáznění a plnit pokyny a příkazy pedagogických pracovníků vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem.
5. Žáci jsou povinni přicházet do školy slušně a přiměřeně oblečeni, vhodně a čistě upraveni, v šatně se přezout do čisté obuvi. Šatnové skříňky udržovat v čistotě a pořádku, uzamykat je. Po dobu pobytu ve škole jsou žáci vždy přezuti, vnášet obuv do učeben není dovoleno.
6. Žáci jsou povinni přesně dodržovat vyučovací dobu, při začátku vyučovací doby musí být žáci na svém místě v učebně, během vyučovací doby nesmí opustit učebnu ani školní budovu bez souhlasu vyučujícího.
7. Žáci jsou povinni přinášet do vyučování učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů vyučujících.
8. Žáci jsou povinni sledovat případné změny rozvrhu hodin a respektovat je.
9. Žáci jsou povinni chovat se slušně a přátelsky ke spolužákům, mladším žákům být dobrým příkladem v chování a v kulturnosti vyjadřování.
10. Žáci jsou povinni chránit bezpečnost a zdraví vlastní i svých spolužáků, zejména při praktických činnostech musí dodržovat zásady bezpečnosti a ochrany zdraví a protipožární opatření.
11. Žáci jsou povinni chovat se zdvořile ke všem zaměstnancům gymnázia a zdravit je při setkání, obdobně se chovat i vůči dalším dospělým osobám prodlévajícím v budově gymnázia, ve styku se zaměstnanci gymnázia používat oslovení pane, paní s uvedením příslušné funkce, při vstupu vyučujícího nebo návštěvy do učebny a při odchodu vyučujícího nebo návštěvy zdraví žáci povstáním. Během vyučování při práci s výpočetní technikou, při práci v laboratoři a při písemných pracích žáci nevstávají.
12. Žáci jsou povinni každý i drobný úraz, každou ztrátu osobních věcí i každé závažné poškození školního majetku neprodleně oznámit vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo v kanceláři gymnázia.
13. Žáci jsou povinni šetřit školní zařízení a ostatní majetek gymnázia, šetřit elektrickou energií, vodou, šetrně zacházet se zapůjčenými učebnicemi a učebními pomůckami, chránit je před poškozením nebo ztrátou. Žák, popř. jeho zákonný zástupce, je v případě prokázaného zaviněného poškození nebo zničení majetku gymnázia žákem povinen dle ustanovení občanského zákoníku škodu nahradit.
14. Žáci jsou povinni své místo v učebně udržovat v čistotě a pořádku a pomáhat při udržování pořádku ve všech prostorách gymnázia přístupných žákům.
15. Žáci jsou povinni před vyučováním a o přestávkách při pobytu ve třídě nebo na chodbě se chovat ukázněně, po vyučování nezůstávat bez souhlasu a bez dohledu učitele v prostorách gymnázia.
16. Žáci jsou povinni svá jízdní kola ukládat pouze do stojanů na nádvoří gymnázia a zabezpečit je proti odcizení. Při parkování motorových dopravních prostředků dbají žáci na dodržování dopravních předpisů, místo pro parkování aut není vyhrazeno.
17. Žáci jsou povinni na školních exkurzích, výletech, kurzech a podobných akcích řídit se pokyny pedagogických pracovníků nebo jiných osob pověřených dozorem a bez jejich souhlasu se nesmějí vzdálit od ostatních žáků nebo z určeného místa.
18. Žáci jsou povinni chovat se ve školní jídelně ukázněně a dodržovat hygienická a společenská pravidla stolování.
19. Žáci jsou povinni respektovat tyto zákazy:
- zákaz kouřit a donášet, přechovávat nebo požívat alkoholické nápoje a jiné zdraví škodlivé látky v prostorách gymnázia
- zákaz držet nebo distribuovat návykové látky a zneužívat jich
- zákaz vnášet, držet či distribuovat zbraně, střelivo, výbušné a třaskavé látky včetně zábavné pyrotechniky a manipulovat s nimi
- zákaz nosit do školy bez závažného důvodu větší peněžní částky nebo cenné předměty, věci rozptylující pozornost žáků a věci zdravotně závadné a nebezpečné (v nutných případech lze větší peněžní obnos uložit na nezbytnou dobu v kanceláři gymnázia)
- zákaz vyrušovat při vyučování a zabývat se činnostmi nesouvisejícími s právě probíhajícím vyučováním
- zákaz napovídat při ústním zkoušení, při písemných zkouškách opisovat a používat nedovolených pomůcek
Zletilí žáci jsou povinni:
1. Informovat neprodleně třídního učitele o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních potížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání.
2. Dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými tímto školním řádem.
3. Neprodleně oznamovat gymnáziu údaje nutné pro zápis do školní matriky dle § 28 odst. 2 školského zákona a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích.
Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou povinni:
1. Zajistit, aby žák docházel řádně do školy.
2. Na vyzvání ředitele gymnázia se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka.
3. Neprodleně informovat třídního učitele o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání.
4. Dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými tímto školním řádem.
5. Neprodleně oznamovat gymnáziu údaje nutné pro zápis do školní matriky dle § 28 odst. 2 školského zákona a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích.
6. V případě prokázaného zaviněného poškození nebo zničení majetku gymnázia nezletilým žákem jsou povinni dle ustanovení občanského zákoníku škodu nahradit.
C. Podmínky pro uvolňování žáků z vyučování a pro omlouvání neúčasti žáků ve vyučování
1. Uvolňování žáka z vyučování
a) Předem známou nebo očekávanou absenci projedná žák nebo jeho zákonný zástupce s třídním učitelem. O uvolnění z vyučování žádá v tomto případě žák nebo jeho zákonný zástupce písemně s dostatečným předstihem. Na odborná lékařská vyšetření se všichni žáci snaží objednávat na dobu mimo vyučování.
b) Z jedné vyučovací hodiny uvolňuje vyučující s vědomím třídního učitele, z více než jedné vyučovací hodiny, nejvýše však z jednoho vyučovacího dne, uvolňuje třídní učitel, na dobu delší než jeden vyučovací den ředitel gymnázia. K žádosti žáka nebo k žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka se v tomto případě předem vyjádří třídní učitel.
c) Žáka lze uvolnit z vyučování některého předmětu zcela nebo zčásti na základě žádosti žáka nebo jeho zákonného zástupce doložené lékařským doporučením.
2. Omlouvání neúčasti žáka ve vyučování
a) Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti.
b) V případě nepřítomnosti žáka, která přesáhne 3 dny školního vyučování, může škola, pokud to považuje za nezbytné, vyžadovat potvrzení o nemoci žáka vystavené lékařem; toto potvrzení je součástí omluvenky vystavené zákonným zástupcem nezletilého žáka nebo zletilým žákem. Nezletilý žák si sám bez vědomí svého zákonného zástupce nemůže přinést potvrzení o nemoci vystavené lékařem. Po skončení nepřítomnosti žáka ve vyučování je nutno doložit důvod nepřítomnosti neprodleně.
c) Nepřítomnost žáka ve vyučování, která předchází návštěvě žáka u lékaře, omlouvá pouze zákonný zástupce nebo zletilý žák. Lékařské potvrzení o nemoci žáka vystavené se zpětnou platností škola neakceptuje.
d) Ve výjimečných případech (časté absence nasvědčující zanedbávání školní docházky) může škola požadovat lékařské potvrzení o nemoci žáka i v případě kratších absencí (méně než tři dny); o tomto požadavku ovšem musí být konkrétní žák a jeho zákonný zástupce informován předem.
e) O neomluvené i zvýšené omluvené nepřítomnosti informuje třídní učitel výchovného poradce, který tyto údaje vyhodnocuje; při zvýšené omluvené nepřítomnosti ověřuje třídní učitel její věrohodnost. Neomluvenou nepřítomnost do součtu 10 hodin řeší se zákonným zástupcem žáka nebo se zletilým žákem třídní učitel formou pohovoru, na který je zákonný zástupce nebo zletilý žák pozván doporučeným dopisem; o pohovoru se sepíše zápis. Při více než 10 neomluvených hodinách svolává ředitel gymnázia výchovnou komisi (ředitel, zákonný zástupce, třídní učitel, výchovný poradce, metodik protidrogové prevence, zástupce orgánu sociálně-právní ochrany dětí); pozvání zákonného zástupce se provádí doporučeným dopisem; o jednání výchovné komise se sepíše zápis. Přesáhne-li neomluvená nepřítomnost žáka 25 hodin, ředitel gymnázia bezodkladně zašle oznámení o pokračujícím záškoláctví s příslušnou dokumentací přestupkové komisi obecního úřadu. V případě opakovaného záškoláctví, pokud byl již zákonný zástupce postižen pro přestupek podle zákona, postoupí ředitel druhé hlášení o zanedbání školní docházky Policii ČR, která bude případ řešit jako trestní oznámení pro podezření spáchání trestného činu ohrožení mravní výchovy mládeže. Během období, kdy škola vyhodnocuje neomluvenou nepřítomnost, může ředitel gymnázia požádat o spolupráci odborníky z oblasti pedagogicko-psychologického poradenství, popř. orgány sociálně-právní ochrany dětí.
f) Není dovoleno, aby se žák v průběhu omluvené nepřítomnosti ve vyučování pro nemoc dostavil do školy jen na určitou vyučovací hodinu, např. k napsání plánované písemné zkoušky. Výjimky jsou povoleny pouze u žáků se závažnými dlouhodobými zdravotními problémy, pokud o to zákonní zástupci nebo zletilí žáci požádali ředitele gymnázia.
g) Žáci, kteří reprezentují gymnázium na soutěžích, účastní se zájezdů pořádaných gymnáziem apod., jsou uvedení v rubrice „Poznámky“ v třídní knize a nepřítomnost ve vyučování se jim nezapočítává do celkového počtu hodin nepřítomnosti ve vyučování.
h) Jestliže onemocní žák nebo osoba ve společné domácnosti nakažlivou chorobou, oznámí to žák, u nezletilých jeho zákonný zástupce, bez prodlení řediteli gymnázia. Takový žák se může zúčastnit vyučování pouze se souhlasem příslušného ošetřujícího lékaře.
i) Jestliže se žák, který splnil povinnou školní docházku, neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto přestává být žákem školy.
III. Provoz a vnitřní režim školy
1. Školní budovu otevírá v 5.00 hodin vedoucí školní jídelny a vypíná bezpečnostní zařízení.
2. Vyučování začíná obvykle v 8.00 hodin, pořadí vyučovacích hodin je dáno rozvrhem hodin, vyučovací hodina začíná a končí zvoněním, případně pokynem vyučujícího.
3. Vyučovací hodina trvá 45 minut.
4. Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou s ohledem na provoz školní jídelny a na odpolední odjezdy hromadných dopravních prostředků stanoveny takto: 8.45 – 8.55; 9.40 – 9.50; 10.35 – 10.45; 11.30 – 12.00 (nebo 11.30 – 11.40); 12.45 – 12.50 (nebo 12.25 – 12.50); 13.35 – 13.40; 14.25 – 14.35; 15.20 – 15.30 hodin.
5. Žáci přicházejí do školy nejpozději 10 minut před zahájením vyučování.
6. Po vstupu do školní budovy se žáci přezouvají v šatnách, dále do školní budovy vstupují přezuti. Přezůvky nesmějí být zaměnitelné se sportovní obuví a musejí odpovídat hygienickým a bezpečnostním požadavkům.
7. V průběhu vyučovací hodiny je žákům zakázáno mít v provozu mobilní telefony, jíst a vykonávat jakékoliv jiné činnosti nesouvisející s probíhající výukou. K dodržení pitného režimu a hygienické potřebě využívají zejména přestávek.
8. Žáci se řídí rozvrhem vyučovacích hodin, případně jeho změnami, jež jsou vyvěšeny nejpozději do 12 hodin předchozího dne (ve výjimečných případech do 13.30 hodin) na vývěsní tabuli a uvedeny na webových stránkách gymnázia.
9. Třídní učitel může dle potřeby zařadit do rozvrhu vyučovacích hodin třídnickou hodinu.
10. Do odborných učeben vstupují žáci jen za přítomnosti vyučujícího a dodržují provozní řád učebny, s nímž byli vyučujícím seznámeni.
11. Po skončení výuky opouštějí žáci odbornou učebnu za dohledu vyučujícího a zanechají ji v pořádku. Po skončení poslední vyučovací hodiny odcházejí žáci až po úklidu učebny (úklid lavic, zvednutí židlí, umytí tabule).
12. Pokud žáci naleznou v učebně zapomenuté předměty, odevzdají je v kanceláři gymnázia.
13. Třídní učitel určí na každý týden třídní službu dvou žáků. Služba připravuje podle pokynu vyučujícího učební pomůcky, píše na tabuli datum a číslo vyučovací hodiny, hlásí vyučujícím nepřítomné žáky, myje tabuli, větrá třídu, při odchodu zavírá okna a zhasíná světla. Odpovídá za přenášení třídní knihy při děleném vyučování.
14. V případě, že se do 10 minut po začátku vyučovací hodiny nedostaví vyučující, oznámí to třídní služba v kanceláři gymnázia.
15. V odborných učebnách, laboratořích a tělocvičnách žáci dodržují provozní řády těchto prostor.
16. Školní jídelna vydává obědy v době od 11.20 do 13.45 hodin.
17. Výpůjční doba školních knihoven je uveřejněna na dveřích knihoven.
18. Provozní doba učeben informatiky je 7.00 – 18.00 hodin.
19. Studovna pro žáky vyššího gymnázia je k dispozici od 8.00 do 16.00 hodin.
20. Kantýna je v provozu od 7.00 do 12.30 hodin.
21. Kopírovací stroje a nápojový automat jsou k dispozici po celou dobu denního provozu gymnázia.
22. Školní budovu uzavírá školník po skončení odpoledního vyučování. Po skončení činností v místnostech pronajatých organizacím zapíná bezpečnostní zařízení.
IV. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a ochrany žáků před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí
1. Na začátku každého školního roku jsou žáci poučeni třídním učitelem o pravidlech bezpečnosti a ochrany zdraví, seznámeni s požárními poplachovými směrnicemi, s evakuačním plánem, se zásadami první pomoci a se školním řádem. O poučení je učiněn zápis, který žáci podepíší. V úvodních hodinách jednotlivých předmětů jsou žáci seznámeni vyučujícími se zásadami bezpečnosti a s provozními řády odborných učeben. O poučení je proveden zápis do třídní knihy.
2. V úvodních třídnických hodinách nastupujících ročníků se žákům představí výchovný poradce a školní metodik prevence. Seznámí žáky s náplní své práce, s obsahem a realizací minimálního preventivního programu, s umístěním své pracovny a informačních tabulí.
3. Žáci nebo jejich zákonní zástupci se mohou kdykoliv obrátit na třídního učitele, výchovného poradce či vedení gymnázia v případě, že se cítí být ohroženi šikanou, vnímají projevy diskriminace či nepřátelství nebo zažívají násilí. Pokud nechtějí problém řešit ve škole, mohou se obrátit na pedagogicko-psychologickou poradnu, Archu nebo podobné zařízení.
4. Žáci mají možnost po vlastní úvaze využít anonymní schránku důvěry pro svá sdělení související s problémy alkoholu, drog, šikany, gamblerství, xenofobie, rasismu, násilí, vnášení zbraní a nebezpečných látek do školy. Schránka může sloužit i pro jejich informace o trestné činnosti nebo ničení školního majetku. Přístup do schránky má pouze výchovný poradce.
5. Před akcemi mimo školu jsou žáci v nezbytném rozsahu poučeni o pravidlech bezpečnosti a ochrany zdraví na akci třídním učitelem nebo vedoucím akce. Před odjezdem na vícedenní akci podepíší žáci osobní prohlášení o tom, že jsou připraveni dodržovat ustanovení školního řádu i pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví v rozsahu, v němž byli proškoleni před akcí.
6. Jestliže aktuální zdravotní stav nedovoluje žákovi pokračovat ve výuce, zajistí gymnázium odbornou lékařskou pomoc nebo informuje zákonného zástupce žáka. Ten si nemocného vyzvedne v kanceláři gymnázia. Odchod nezletilého žáka bez doprovodu zákonného zástupce nebo jím pověřené osoby gymnázium neumožní.
7. Ve všech vnitřních i vnějších prostorách gymnázia je zakázáno kouření. Zákaz kouření se vztahuje i na všechny akce pořádané gymnáziem či ve spolupráci s ním.
8. Konzumace alkoholu, užívání drog a návykových látek je ve škole a na školních akcích zakázáno bez výjimky zletilým i nezletilým žákům po celou dobu vzdělávání v gymnáziu. Žákům je zakázáno účastnit se výuky pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek. Tento zákaz se vztahuje i na všechny akce pořádané ve spolupráci s gymnáziem.
9. Žákům není dovoleno vnášet do školy jakékoliv zbraně včetně nožů, výbušniny a jinak nebezpečné látky a předměty. Toto ustanovení se vztahuje i na všechny akce pořádané gymnáziem nebo ve spolupráci s ním.
10. Další závazné podmínky stanoví Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 37/014/2005-25 ze dne 22. 12. 2005, kterého podpůrně užívá i tento školní řád.
V. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků
1. Žáci šetrně zacházejí se svěřenými učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem. Každé svévolné poškození nebo zničení majetku školy, žáků, vyučujících či jiných osob hradí v plném rozsahu ten, kdo škodu způsobil, resp. jeho zákonný zástupce.
2. Každé poškození nebo závadu oznámí žáci vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo v kanceláři gymnázia.
3. Požaduje-li škola náhradu škody po žákovi, resp. jeho zákonném zástupci, musí být záležitost řádně prošetřena třídním učitelem a je nutno zvážit i pedagogickou stránku tohoto požadavku.
4. Každý žák odpovídá za pořádek a čistotu svého učebního místa a jeho nejbližšího okolí a prostoru vyhrazeného v šatně.
5. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, rozvody elektřiny a plynu v laboratořích, s vybavením odborných učeben, s uloženými exponáty a modely.
VI. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
jsou stanovena v § 51 - § 53 školského zákona a ve vyhlášce č. 48/2005 Sb. pro základní vzdělávání a v § 69 školského zákona a ve vyhlášce č. 13/2005 Sb. pro střední vzdělávání.
A. Zásady průběžného hodnocení výsledků vzdělávání žáků
1. Vyučující uplatňuje při hodnocení vůči žákovi přiměřenou náročnost a pedagogický takt.
2. Účelem zkoušení není nacházet mezery v žákových vědomostech, nýbrž hodnotit to, co zná a umí.
3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků nesmí být používáno k upevnění kázně, má mít motivační charakter.
4. Žák, který se po omluvené nepřítomnosti dostaví do vyučování, je po určitou dobu, již dohodne s vyučujícími jednotlivých předmětů, uvolněn z ústního i písemného zkoušení.
5. Podklady pro průběžné hodnocení získává vyučující zejména takto:
- a) soustavným diagnostickým pozorováním žáka
- b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
- c) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, praktické, pohybové) a didaktickými testy
- d) kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami
- e) analýzou výsledků činnosti žáka
- f) konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními obtížemi a poruchami
- g) rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka
6. Vyučující na začátku každého pololetí seznámí žáky s pravidly a podmínkami hodnocení výsledků vzdělávání v daném předmětu (jedná se mj. zejména o podmínky, které žák musí splnit, aby mohl být za dané období hodnocen, a o termín ukončení hodnocení v daném období).
7. Nutnou podmínkou hodnocení žáka za dané období jsou minimálně 2 známky z ústního, písemného či praktického zkoušení. Hodnotit žáka na základě jedné známky nelze.
8. Vyučující oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů či výtvorů. Při ústním zkoušení oznámí vyučující žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů.
9. Pravidla ústního zkoušení a) Žák má právo být v průběhu pololetí alespoň jednou ústně zkoušen (mimo předmět tělesná výchova). b) Ústní zkoušení jednoho žáka by nemělo překročit časový limit 15 minut. c) Žák smí být ústně zkoušen výhradně před spolužáky ve třídě. Výjimkou je komisionální zkouška.
10. Pravidla písemného zkoušení
- a) Písemným zkoušením jsou didaktické testy (trvající cca 10 minut), písemné prověrky (trvající cca 25 minut) a jednohodinové či delší písemné práce zadané celé třídě nebo celé skupině žáků.
- b) V jednom dni lze psát pouze jednu jednohodinovou či delší písemnou práci nebo nejvýše dvě písemné prověrky trvající cca 25 minut.
- c) Didaktické testy trvající cca 10 minut jsou zaměřeny na užší pasáže učiva, nelze je považovat za náročnější písemné zkoušení a nemusí být hlášeny předem.
- d) Jednohodinové a delší písemné práce je nutno žákům ohlásit nejméně 7 dní předem, písemné prověrky 2 dny předem.
- e) Na písemné zkoušení z volitelných předmětů se výše uvedená omezení nevztahují.
- f) Časové rozvržení písemného zkoušení koordinuje třídní učitel tak, aby nedocházelo k nahromadění ústního a písemného zkoušení do krátkého časového úseku.
- g) Náhradní písemné zkoušení v případě nepřítomnosti žáka ve vyučovací hodině vyučující nemusí zadávat.
- h) Nestanoví-li vyučující výslovně jinak, je zakázáno při písemném zkoušení používat knihy, sešity, seznamy vzorců či papíry s poznámkami (tzv. taháky) apod.. Uživatelům nedovolených pomůcek je možno písemnou zkoušku odebrat a ohodnotit stupněm nedostatečný.
- i) Zcela nečitelnou písemnou zkoušku není povinen vyučující akceptovat a hodnotí ji stupněm nedostatečný.
- j) Pokud žák písemnou zkoušku neodevzdá, pohlíží se na ni, jako kdyby byla napsána, a hodnotí se stupněm nedostatečný.
11. Vyučující je povinen vést soustavnou evidenci o každém hodnocení žáka.
12. Třídní učitelé a vedení gymnázia jsou informováni o stavu hodnocení ve třídě na pravidelných čtvrtletních pedagogických radách, po nichž vždy následují informační schůzky se zákonnými zástupci žáků. V nutných případech mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování se informace předávají okamžitě.
13. Případy zaostávání žáků ve vzdělávání a nedostatky v jejich chování, jakož i případy mimořádných talentů a jejich výsledky se projednávají v pedagogické radě.
14. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka
- a) učitel daného vyučovacího předmětu dle pokynů ředitele gymnázia (třídní schůzky, informační odpoledne apod.)
- b) třídní učitel nebo učitel daného předmětu, jestliže o to zákonný zástupce požádá
- c) ředitel v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, a to bezprostředně a prokazatelným způsobem.
15. Přestupuje-li žák do jiné školy, zašle ředitel dosavadní školy škole, do níž žák přestupuje, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené hodnocené období. Jestliže se přestup uskutečňuje po 15. listopadu nebo po 15. dubnu, obsahuje dokumentace o žákovi návrh hodnocení chování a návrh hodnocení v jednotlivých vyučovacích předmětech jako podklad pro hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení.
B. Zásady hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení
1. Žák je hodnocen ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. Výjimkou je ustanovení § 69 odst. 5 a odst. 6 školského zákona nebo rozhodnutí ředitele o uvolnění žáka z vyučovacího předmětu ze závažných důvodů, zejména zdravotních.
2. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení přihlíží vyučující k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že mohl v průběhu hodnoceného období zakolísat ve svých výkonech pro určitou indispozici.
3. Stupeň hodnocení určí vyučující příslušného předmětu.
4. V předmětu, v němž vyučuje více vyučujících, určí výsledný stupeň hodnocení příslušní vyučující po vzájemné dohodě.
5. Při určování stupně hodnocení se posuzuje kvalita práce a výsledky vzdělávání za celé hodnocené období. Hodnocení zahrnuje zejména:
- a) stupeň osvojení a jistoty, s níž žák ovládá učební látku
- b) schopnost samostatného úsudku
- c) schopnost aplikace získaných kompetencí
- d) samostatnost a aktivitu při řešení úkolů
- e) systematičnost a svědomitost při práci
- f) úroveň vyjadřování v ústním i písemném projevu
6. Na konci hodnoceného období, v termínu, který určí ředitel gymnázia, zapíší vyučující příslušných předmětů číslicí výsledky hodnocení do počítačové databáze a připraví návrh na komisionální zkoušky.
7. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech se hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
- a) 1 – výborný
- b) 2 – chvalitebný
- c) 3 – dobrý
- d) 4 – dostatečný
- e) 5 – nedostatečný
Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nehodnocen(a)“.
Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „uvolněn(a)“.
Chování žáka se hodnotí stupni hodnocení:
- a) 1 – velmi dobré
- b) 2 – uspokojivé
- c) 3 – neuspokojivé
Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
- a) prospěl(a) s vyznamenáním
- b) prospěl(a)
- c) neprospěl(a)
- d) nehodnocen(a)
Žák prospěl s vyznamenáním, není-li hodnocení v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré.
Žák prospěl, není-li hodnocení v některém povinném předmětu vyjádřeno stupněm 5 – nedostatečný.
Žák neprospěl, je-li hodnocení v některém povinném předmětu vyjádřeno stupněm 5 – nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí.
Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.
8. Hodnocení základního vzdělávání žáků je uvedeno v § 14 a § 15 vyhl. č. 48/2005 Sb.
C. Kritéria stupňů prospěchu
Pro potřeby hodnocení výsledků vzdělávání žáků se vyučovací předměty dělí do tří skupin:
- a) vyučovací předměty s převahou teoretického zaměření
- b) vyučovací předměty s převahou praktických činností
- c) předměty s převahou výchovného a uměleckého zaměření
1. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty, matematika, informatika a výpočetní technika. Při hodnocení výsledků v těchto vyučovacích předmětech vychází učitel z požadavků učebních osnov (školního vzdělávacího programu) a standardu vzdělávání. Při hodnocení sleduje zejména:
- - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů
- - kvalitu a rozsah získaných dovedností, schopnost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti
- - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí
- - kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost
- - aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim
- - přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního i písemného projevu
- - kvalitu výsledků činností
- - osvojení účinných metod samostatného studia
Výchovně-vzdělávací výsledky se hodnotí podle těchto kritérií
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně
a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální
a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti
při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a úhledný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky
a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů
a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je úhledný, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních
a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně úhledný a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických
a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad
a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti
a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo úhledný. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
2. Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.
Převahu praktické činnosti mají na gymnáziu cvičení a laboratorní práce. Při hodnocení v těchto předmětech se vychází z požadavku učebních osnov nebo školního vzdělávacího programu a standardu vzdělávání.
Při hodnocení se sleduje zejména:
- - vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem
- - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce
- - využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech
- - aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech
- - kvalita výsledků činností
- - organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti
- - dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí
- - obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů a měřidel
Výchovně-vzdělávací výsledky se hodnotí podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým
činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při
praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští
se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závaznějších nedostatků. Účelně
si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá
o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsaných ukazatelů. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci
a nedbá na ochranu životního prostředí. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.
3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného a uměleckého zaměření
Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a tělesná výchova. Žák je při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem hodnocen s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Při hodnocení v těchto předmětech se v souladu s požadavky učebních osnov posuzuje:
- - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu
- - osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace
- - poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti
- - kvalita projevu
- - vztah žáka k činnostem a zájem o ně
- - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti
- - v tělesné výchově, s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka, jeho všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví
Výchovně-vzdělávací výsledky se hodnotí podle těchto kritérií
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně, podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projevu je málo uspokojivý. Úkoly řeší s častými chybami. Jeho vědomosti a dovednosti mají četné mezery a při jejich aplikaci potřebuje značnou pomoc učitele. Projevuje pouze minimální zájem a snahu o práci a o rozvoj svého estetického vkusu a tělesné zdatnosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
4. Hodnocení chování žáků
a) hodnocení chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o něm ředitel po projednání v pedagogické radě
b) kritériem pro hodnocení chování je dodržování pravidel chování včetně dodržování školního řádu gymnázia během hodnoceného období
c) při hodnocení chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka
Kritéria pro jednotlivé stupně hodnocení chování:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák aktivně obhajuje a dodržuje lidská práva a svobody, chápe význam řádu, pravidel
a zákonů pro fungování společnosti. Uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace, dodržuje pravidla pro soužití ve škole. Chová se ohleduplně a ochotně pomáhá druhým. Spolupracuje s ostatními žáky ve třídě, přispívá třídě svou prací, svými nápady a informacemi. Chápe potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní, etnické a jiné odlišnosti lidí i jejich odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení. Případné neshody
či konflikty se snaží řešit nenásilným způsobem.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Žák ne vždy obhajuje a dodržuje lidská práva a svobody, méně chápe význam řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti. Nedaří se mu vždy uplatňovat vhodné způsoby chování
a komunikace, občas nedodržuje pravidla pro soužití ve škole. Nechová se vždy ohleduplně
a ne vždy je ochoten pomoci. Nespolupracuje dostatečně s ostatními žáky ve třídě, méně přispívá třídě svou prací, svými nápady a informacemi. Někdy nechápe potřebu tolerance
ve společnosti, nerespektuje náležitě kulturní, etnické a jiné odlišnosti lidí i jejich odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení. Případné neshody či konflikty se ne vždy snaží řešit nenásilným způsobem.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Žák nechápe dobře nutnost obhajování a dodržování lidských práv a svobod, málo uznává význam řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti. Nesnaží se uplatňovat vhodné způsoby chování a komunikace, svým jednáním a svými postoji odmítá dodržovat pravidla pro soužití ve škole. Málo přispívá třídě svou prací, svými nápady a informacemi. Neuznává potřebu tolerance ve společnosti, případné neshody či konflikty řeší neadekvátním způsobem.
Důvody sníženého stupně v hodnocení chování mohou být také:
- a) pozdní příchody do vyučování
- b) neomluvená nepřítomnost ve vyučování
- c) nedovolený (neohlášený) odchod z vyučování
- d) opakované neplnění vzdělávacích povinností a nedostačující domácí příprava
- e) zdlouhavé omlouvání nepřítomnosti ve vyučování
- f) neoznámení předem známé nepřítomnosti ve vyučování
- g) kouření, požívání alkoholu nebo psychoaktivních látek v areálu gymnázia
D. Hodnocení žáků se specifickými vývojovými poruchami učení
1. Způsob hodnocení žáka vychází ze znalosti příznaků specifické vývojové poruchy učení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, v nichž se tato porucha projevuje.
2. Při způsobu hodnocení žáka se zvýrazňuje, zejména ve věku plnění povinné školní docházky, motivační složka hodnocení, např. ohodnocení bodové, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
3. Ostatním žákům ve třídě je nutno sdělit vhodným způsobem podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení žáka se specifickou vývojovou poruchou učení.
E. Podrobnosti o komisionálních zkouškách
1. Komisionální zkouška je neveřejná a žák ji koná v těchto případech:
a) Koná-li opravnou zkoušku dle § 69 odst. 7 školského zákona.
b) Požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o komisionální přezkoušení z důvodu pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí dle § 69 odst. 9 školského zákona.
c) Nařídí-li komisionální přezkoušení ředitel gymnázia, jestliže zjistí, že došlo k porušení pravidel pro hodnocení žáka stanovených školním řádem.
d) Neexistuje-li z důvodu nepřítomnosti žáka ve vyučování dostatek podkladů pro jeho hodnocení a je-li třeba tyto podklady doplnit.
Komisionální zkoušku k doplnění podkladů pro hodnocení může žák konat, jestliže:
- - žákova nepřítomnost ve vyučování povinnému či volitelnému předmětu přesáhne 25 % za hodnocené období, nebo
- - žák za hodnocené období získá méně než 75 % průměrného počtu známek v daném předmětu na žáka ve třídě.
Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.
2. Komisionální zkoušku z důvodu uvedeného pod písmenem a) může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem gymnázia dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel gymnázia žádosti o dřívější termín vždy.
3. Termín komisionální zkoušky z důvodu uvedeného pod písmenem b) stanoví ředitel gymnázia tak, aby se konala do 3 dnů od přijetí žádosti o komisionální přezkoušení.
4. Termín komisionální zkoušky z důvodů uvedených pod písmeny c) a d) stanoví ředitel gymnázia tak, aby bylo možno žáka hodnotit ještě v příslušném pololetí školního roku.
5. Ředitel gymnázia zveřejní o komisionální zkoušce na vývěsní tabuli ve škole tyto údaje:
a) složení komise pro komisionální zkoušky (je tříčlenná, jejím předsedou je ředitelem pověřený pedagog, zkoušejícím pedagog vyučující žáka danému předmětu, přísedícím pedagog téže nebo příbuzné odborné způsobilosti
b) termín konání komisionální zkoušky
c) způsob vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledku zkoušky (žák je informován ústně bezprostředně po poradě komise jejím předsedou, zákonný zástupce nezletilého žáka písemně do 3 dnů po vykonání komisionální zkoušky).
F. Průběh a způsob hodnocení výsledků vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu
1. Ředitel gymnázia může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ve středním vzdělávání ředitel gymnázia může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů.
2. V individuálním vzdělávacím plánu povoleném z jiných závažných důvodů je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem.
3. Ředitel gymnázia seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelem gymnázia, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka, se stává součástí osobní dokumentace žáka.
G. Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a pro ukládání napomenutí a důtek
1. Udělování pochval a jiných ocenění
a) Pochvala třídního učitele Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem gymnázia udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
b) Pochvala ředitele gymnázia Ředitel gymnázia může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby udělit žákovi pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
2. Ukládání napomenutí a důtek
a) Napomenutí třídního učitele – při méně závažném zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem.
b) Důtka třídního učitele – za závažnější zaviněné porušení povinností stanovených školním řádem nebo za méně závažné opakované neplnění povinností stanovených školním řádem.
c) Důtka ředitele gymnázia – za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školním řádem.
Posouzení míry závažnosti zaviněného porušení povinností stanovených školním řádem je v kompetenci toho, kdo napomenutí či důtku ukládá. Napomenutí či důtku lze uložit až po projednání v pedagogické radě nebo s ředitelem gymnázia.
3. Při ještě výraznějším porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem může ředitel gymnázia rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka ze školy, ovšem pouze v případě, že žák splnil povinnou školní docházku.
4. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům gymnázia se vždy považují za velmi závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem a školním řádem.
VII. Závěr
Školní řád gymnázia obsahuje pedagogicko-organizační, bezpečnostní a hygienické pokyny a zásady pro racionální a plynulý průběh vzdělávání v gymnáziu a způsob hodnocení žáků. Je závazný pro žáky a všechny zaměstnance gymnázia. Pro zajištění bezpečného provozu v odborných učebnách, laboratořích a dalších místnostech a k zabezpečení požární ochrany vydává ředitel gymnázia provozní řády těchto prostorů.
Pro kvalitní výchovně-vzdělávací práci je třeba, aby se všichni žáci i zaměstnanci gymnázia školním řádem důsledně řídili. Úkolem vedoucích pracovníků gymnázia je průběžně kontrolovat jeho dodržování v rámci jejich pravomoci.
Tento školní řád nabývá účinnosti dnem 1. 2. 2007.ředitel gymnázia